Karlovarské zápisky - Třináctý pramen... a dál?
Trvalo mi přes dvacet let, než jsem se odhodlal okusit zdejší léivou vodu. Vzal jsem to poctivě, počínaje prvním pramenem, a pokračoval všemi ostatními s vědomím, že po cestě do města jsou nejméně troje veřejné toalety, které bych mohl v případě nouze náležitě zaneřádit.
U prvního pramene jsem si tedy vybral jednu ze tří možných teplot a příliš dlouho jsem se v jeho blízkosti nezdržoval. Venkovní teplota se pohybovala kolem třiceti stupňů a Vřídelní kolonáda, kde se pramen nachází, postrádá jaoukoli klimatizaci. Kdokoli, kdo viděl film Skleněné peklo, pochopí... Od té chvíle se mi chutě veškerých pramenů slily v jednu várku mořské vody.
Oba zámecké prameny chutnají naprosto totožně, stejně jako ty zbylé. Měly by se s nimi léčit poruchy jater. Ta jsem měl stoprocentně do té doby zdravá. Jak to bude po ochutnávce, to se nechám překvapit.
Pramen Karla IV. jsem ochutnal víceméně kvůli jeho vznešenému názvu. Několik minut po jeho požití jsem začal pochybovat, jestli se dostanu až k číslu patnáct. Litoval jsem, že jsem tolik odflákl snédani, přece jen mohlo pití zanechat menší následky. Pramen Tržní se prý podle příručky již několikrát ztratil, ale božel v době, kdy jsem okolo něj procházel, byl pevně na svém místě. Číslo pět - odškrtnuto.
Těžko říct, jestli má smysl se tu všemi probírat. Všechny chutnají naprosto stejně, všechny mi připomněly dětství, šlapání kamenů, které mělo pomoci mým beznadějně plochým nohám a skotské střiky, jimž jsme přezdívali Vězeňská očista. Nicméně jsem je prošel všechny, počínaje Mlýnským pramenem a konče Hadím. Vzal jem s povděkem, že pramen č. 14 je skrytý kdesi v podzemí, rozhodl jsem se ho nehledat a zakončil jsem to vřídelní kávou s třináctým pramenem. Nutno dodat, že ji rozhodně neošidili, těch třicet osm volume v ní bylo rozhodně znát a jenom uspíšilo to, čeho jsem se už od začátku obával. Ale co - už můj táta mi říkával, že kolonoskopie má být pouze dobrovolná...
Antonín Mazáč
Východoslovenské zápisky - Svatba.
Slovenská svatba je specifická záležitost. Možná už to není tak pompézní událost, jak si ji někteří pamatují nebo o ní slyšeli vyprávět, ale přesto stojí za to ji zažít. Konkrétně na samém východním cípu Slovenska, za Vranovem nad Topľou. V místech, kde i cikánské osady přestávají vypadat jako bloky příbytků, ale připomínají termitiště. Tam leží kouzelná vesnička Dľhe Kľčovo a my tam vyrazili na pozvání příbuzných.
Antonín Mazáč
Karlovarské zápisky - Na Andělskou horu a zpět.
Když sedne člověk po deseti letech na kolo a vydá se do kopců, kde žijí jen permoníci a horolezci, nemůže očekávat, že se to obejde bez následků. To mi mělo být jasné už den před plánovaným výletem. Ale pořád jsem naivně doufal, že mě čeká cesta po rovince do Lokte, kde budu řídit jednou rukou, v průběhu mávat rybářům a vodákům a ve finiši se najíme na nějaké nezakouřené zahrádce. Bohužel - všechno bylo jinak.
Antonín Mazáč
Fandit Slavii či nefandit Slavii?
Upozorňuji předem, že tenhle text píše sparťan. Čistokrevný sparťan. Ale stejně tak čistokrevný fanoušek fotbalu, ať už toho dobrého, nebo toho, kdy lítají po hřišti drny, hráči se v malém vápně koupou v kalužích deště nebo toho, kdy rozhodčí odpíská třetí penaltu, jelikož dvě už předtím jedno mužstvo neproměnilo. I to k fotbalu patří, jsou to věci, které se budou do skonání světa probírat v hospodě u piva. A já se tam, v klidu, u dvojky bílého snažím čelit výpadům svého kamaráda slávisty a chápat jeho pocity k současnému stavu jeho milovaného klubu.
Antonín Mazáč
Postřehy znuděného prodavače suvenýrů - pusto, prázdno...
Dobrá, v posledním blogu jsem přesvědčoval památekchtivé turisty, ať nejezdí teď v zimě do Karlových varů. Teď, s odstupem pouhého jednoho týdne, se kaju a prosím kohokoli, kdo nemá do čeho píchnout, ať se slituje nad promrzlými prodavači a přijede si s nimi alespoň popovídat. Takové hřejivé slovo zmůže víc než plná pen... dobrá nezmůže, ale lidi, probůh, kde jste?!
Antonín Mazáč
Postřehy znuděného prodavače suvenýrů - čtrnáct a dost.
Miluju svou každoroční dvoutýdenní pracovní odstávku. Ne že by uškodila delší, jako v dřívějších dobách. Člověk tak nějak zregeneroval. Nebo spíš měl někde v hlavě fakt, že může začít regenerovat později. Že může v poklidu týden proválet v posteli a stejně mu jich ještě pět zbývá. Pět sladkých týdnů v teple.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Tahač s tankem a osobák zastavily, kamion už ne. Nehodu u Bohumína nepřežil člověk
Při nehodě tří aut zemřel na dálnici D1 mezi Bohumínem a Polskem jeden člověk, další dva jsou...
Prokremelští motorkáři přijeli do Brna, Foldyna se k nim přidá v Praze
Kontroverzní klub motorkářů Noční vlci, který podporuje ruského diktátora Vladimira Putina, se s...
Ňadra ze všech úhlů. Benátky vystavují nadčasovou a kdysi cenzurovanou krásu
Jaké je jedno z nejranějších a nejtrvalejších témat v umění – a zároveň jedno z nejvíce...
Ukrajinista: Zelenskyj podporu ztratil, jeho lidé překračují ústavní rámec
Rozstřel Na pozadí války začíná západní veřejnost se stále většími obavami sledovat domácí politickou...
- Počet článků 21
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 670x